20 let Klubu přátel Suchdolu nad Odrou

Moravská brána byla vždy periferií zemí koruny české, přesto je místem, kde se setkáváme s velikou koncentrací významných osobností i významných událostí. V tomto Suchdol n.O. zastává v našem regionu přední místo. Je bohatý na události, ale i na ty, kteří dějinné události zaznamenávali, zpracovávali a publikovali. Jednoznačně, je málo obcí v okolí s tak bohatou historií. Spolků, které by se v Suchdole podrobně zabývaly dějinami, však v minulosti postrádáme. Jakýsi předchůdce byl Okrašlovací spolek, zaregistrovaný v roce 1914, o němž nevíme téměř nic a zaniknul s vypuknutím I. světové války. První iniciativou v současnosti byla užší vlastivědná spolupráce kronikářky obce D. Slováčkové a konzervátora ochrany přírody D. Říčana, která vyústila v založení spolku, který soustředěně začal shromažďovat materiály k dějinám Suchdolu. K založení došlo ihned po uvolnění poměrů v roce 1990. 

V DKT se 17. května 1990 tak sešlo 9 zakládajících členů – zájemců, kteří přijali pozvání na první setkání, kde byla přednesena představa o podobě takovéhoto spolku. Byl to první spolek s podobnou činností v okrese Nový Jičín, proto byl hned v počátcích vyslán na setkání vlastivědných spolků do Velkých Opatovic náš zástupce M. Dener, který sbíral první zkušenosti.

Už v počátcích jsme se scházeli pravidelně v budově bývalé Rolnické školy (dnešní Muzeum městyse Suchdol n.O.), kde vznikala klubovna a velice pomalu se rodila ucelenější koncepce činnosti. Budovala se vlastní knihovna s regionálními vlastivědnými publikacemi, rodily se soupisy kronik, archivních fondů, soupisy zdejších movitých a nemovitých památek, významných osobností v Suchdole apod. Pořizovaly se první obsáhlejší překlady písemností z němčiny, byli navštěvováni pamětníci a pořizovány záznamy rozhovorů a jejich vzpomínek. Jednou z prvních akcí byla návštěva okresního archivu, kde nám bylo pracovníky představeno co vše obsahuje fond obce Suchdol n.O. Také jsme začínali odebírat současná vlastivědná periodika a studovat historické materiály. Kromě výše jmenovaných byli prvními členy J. Ježková, A. Pernický, I. Červenka, M. Lány, V. Kaňáková, P. Kálesová, R. Ehler, T. Ehler, M. Zajíčková, N. Říčanová, O. Münster, M. Klichová, M. Šrom a další.

V r. 1992 se naskytla první příležitost presentovat se při příležitosti velkých okresních oslav 400 let narození J. A. Komenského. V Suchdole n.O. byly oslavy rozloženy do čtyř březnových dnů, při nichž byla mimo jiné odhalena nová pamětní deska před Lípou Komenského. Klub přátel Suchdolu se zaměřil především na vytvoření první stálé expozice v evangelickém kostele s tématy: "Vztah Suchdolanů k J. A. Komenskému", "Potomci Komenského", "Moravští bratři", "Dějiny evangelického kostela". Tato skromná expozice vešla v širší známost a byla stále více navštěvována hosty a zájezdy, kteří zde začínali přijíždět i ze zahraničí. Započali jsme s vydáváním prvních publikací v „Edici Suchdol“: Lípa J. A. Komenského, Moravští bratři ze Suchdolu, Pamětní kniha obce Kletné, Židé v Suchdole n.O. a dalších.

V r. 1992 se KPS zapojil i do programu obnovy vesnice, tím, že poskytnul již zmapovaná témata firmě ARPOS, které byl tento projekt zadán.

Díky soustavnému shromažďování historických materiálů bylo možno v  r. 1995 poskytnout podklady pro Komplexní informační systém – historickou část. V tom roce už se jevila potřeba přesnější evidence sbírkových předmětů, protože občané přinášeli stále častěji nejrůznější historické předměty, kuriozity, přírodniny, písemnosti a především fotografie.

Další velkou akcí KPS bylo připomenutí výročí 50 let od konce 2. světové války a dosídlení Suchdolu n.O. novým českým obyvatelstvem. V DKT se podařilo 5. května 1995 připravit zdařilou expozicí památek na válečné události i s několika dalšími doprovodnými akcemi. Byl to také podnět pro  cílenou evidenci všech kronik a pamětních knih (dosud bylo evidováno 83 různých kronik).

Na podzim 1996 jsme se podíleli na výstavě CHKO „Poodří – krajina a lidé“, kde jsme vytvořili několik vlastních výstavních panelů s fotografiemi ze suchdolské části Poodří.

Oslavy 300 let narození Kristiana Davida ze Ženklavy nás inspirovaly k tomu, abychom si více všímali našich významných rodáků. Ve dnech 12.-14. ledna 1996 byla uskutečněna I. konference k výročí 300 let od narození Davida Nitschmanna, prvního biskupa obnovené jednoty bratrské, která byla k našemu překvapení hojně navštívena zájemci ze zahraničí, jednak suchdolskými rodáky, ale i návštěvníky z Herrnhutu. Tady hosté vyslovili provokující pobídku, že by rádi Suchdol navštěvovali a seznamovali se podrobněji s jeho minulostí, ale chtěli by však něco vidět. Zdařilou expozici k Davidu Nitschmannovi, v rozsahu 7 panelů, které si pak v dalším roce zapůjčili do Herrnhutu, kde slavili 275 let jeho založení. Reakcí bylo založení skutečného muzea obce, které neslo původně skromný název „Síň historie obce“. Expozice mapuje dějiny obce od jejího založení a její vývoj až po současnost. Jeho otevření bylo nasměrováno k výročí 80 let od povýšení obce na městys. Do této akce se velice aktivně zapojila suchdolská trampská osada Jestřáb pod vedením P. Bartošíka, která tehdy objevovala a mapovala okolní stará důlní díla a později také dominovala i při další historické činnosti – pátrání po válečných událostech, což pak v r. 2002 vyvrcholilo založením sekce vojenské historie.

Dne 28. 4. 1999 bylo připomenuto ukončení 2. světové války pietním aktem a uložením nalezených ostatků neznámého sovětského vojáka u „Pomníku padlých“ za přítomnosti představitelů Ruské federace. V r. 1999 jsme se dále aktivně zapojili do akce „Dny evropského kulturního dědictví“. Připomenuli jsme Suchdolanům výročí 270 let obnovení farnosti v Suchdole a 200 let od návštěvy legendárního ruského vojevůdce Suvorova a jeho pobytu na suchdolské katolické faře.

V následujícím r. 2000 jsme si připomenuli hudebním odpolednem 100 let od narození významného Suchdolana, zasloužilého umělce a dirigenta Josefa Vincourka. Současně jsme otevřeli k výročí 55 let konce 2. světové války další místnost s expozicí v muzeu. Téma Moravští bratři se ukázalo jako tak obsáhlé, že bylo nutno pro jeho kompletní a kvalitní zmapování zřídit samostatný spolek s názvem Moravian, který tak také slaví své desetiletí.

Pozornost členů KPS upoutal i technický rozvoj Suchdolu a v následujícím roce jsme připravili velice zdařilou akci ke 100 letům elektrifikace obce s další rozsáhlou expozicí a v měsíci říjnu 2001 se uskutečnila ještě další mohutná akce znovuodhalení sochy Josefa II. před budovou muzea.

V září r. 2003 opět jako součást Dnů evropského kulturního dědictví bylo připomenuto výročí úspěšného očkování proti neštovicím v Suchdole a dějiny rychtářství. Na Dolním dvoře byla u této příležitosti odhalena pamětní deska. Do této úspěšné akce se zapojili i místní ochotníci a sehráli dvě zdařilé scénky jako parodii na jmenované události.

V dalších letech se činnost KPS orientovala více na témata z dějin vojenství a v této věci sekce vojenské historie podnikla řadu úspěšných akcí a odhalila řadu tajemství z období 2. světové války. Prozkoumala především řadu lokalit, kde došlo k mnoha zajímavým objevům. Specializací se stalo především pátrání po sestřelených letadlech a po osudech jejich posádek. Došlo k vyzvednutí trosek mnoha letadel např. v Mankovicích (2000), Hynčicích (2002), Radkově (2003) Kozlově, Polouvsí (2004), Libhošti (2005), Vlkovicích, Palačově (2008), Bělotíně (2009) a jinde. V suterénu muzea byla postupně vybudována rozsáhlá expozice s válečnou tématikou vynikající úrovně a co do rozsahu vyrážející návštěvníkům dech. Tato rozsáhlá expozice byla slavnostně otevřena v květnu 2005 u příležitosti 60. výročí konce 2. světové války a osvobození Suchdolu n.O. za účasti válečných veteránů a přímých účastníků bojů.

KPS podnikl řadu cest, expedic a zájezdů na památná místa a vzpomínkové akce doma i v zahraničí.

Klub přátel Suchdolu se v poslední době potýká i s problémy. Postupně musel odložit stranou některé zajímavé činnosti a soustřeďuje se především na provoz a fungování muzea. Členové KPS již téměř upustili od organizování vzpomínkových akcí, připomínání zajímavých výročí, protože jak se zdá rozsah sbírek a péče o ně přerostl naše možnosti. Muzeu přichází mnohé další nabídky k převzetí celých souborů předmětů a archiválií, které se těžko odmítají. Suchdolské muzeum již vlastní přes 1200 trojrozměrných předmětů odborně evidovaných a uložených a další, které na evidenci čekají, což pohltí téměř veškerý čas při našem setkávání. V poschodí muzea je připravena místnost i expoziční zařízení pro další zajímavou expozici, která by měla být věnována spolkové činnosti v Suchdole. Nedaří se ji však z časových důvodů dokončit.

Jinou kapitolou je archivní činnost. Archiválie týkající se dějin Suchdolu jsou ukládány samostatně do složek podle témat, kterých je abecedně založeno 235 položek a co do fyzického rozsahu tvoří řadu 3,2m (archeologie, archivy, architektura, čestní občané, číslování domů, depoty, elektrifikace, emigrace XX.stol., fotografové, filmové a zvuk. záznamy, heraldika, hudba... atd.) Jde o množství, které má k dispozici málo která srovnatelná obec v ČR. Také dotazy vlastivědného charakteru, které přichází elektronickou poštou zabírají značnou část času. Zajímavé žádosti o rešerše především na své předky, kteří pochází ze Suchdolu, zasílají zájemci z nejrůznějších částí zeměkoule. Jen za tento rok můžeme jmenovat: Kalifornie, Pennsylvanie, Ohio, Afrika, Rusko, Lotyšsko, Polsko, Německo a především z různých částí ČR. Jde jen o velice stručný a neúplný výčet práce za uplynulých 20 let. Odborné zpracování nálezů a darů a celý proces počínaje evidencí, konzervací, uložení takovým způsobem, aby byl opět k rychlému nalezení a dnes nutná administrativa, spotřebovává většinu času, který členové KPS mohou ze svého volného času obětovat. Dá se tak hovořit o kolapsu a za této situace je nutno činnost buď profesionalizovat, nebo rozšířit členskou základnu o další nadšence, kteří jsou ochotni se odborně připravovat na vlastivědnou práci. Zdá se, že poslední ze jmenovaných možností je jediná reálná, a proto vás rádi uvidíme mezi námi.

Za Klub přátel Suchdolu n.O.                  Daniel Říčan