expozice Historie Městyse

Původně „Síň historie obce“ (otevření: 27.9.1997) - obsahuje informace a nálezy z období  pravěku a prvního osídlování zdejšího regionu, středověku a založení Suchdolu n.O. a  místní části Kletné, historie těžby rud (galenit), rychtářského rodu Teltschiků, hospodářského vývoje původně zemědělské obce, výstavby železnice a rozvoje průmyslu, historie městyse do roku 1945 včetně připomenutí zdejších významných rodáků.

Místopis a historie městyse

Suchdol nad Odrou se nachází mezi Beskydami a Oderskými vrchy v rovině Moravské brány, cca 280 m.n.m. První písemná zmínka o osadě Suchdol pochází z roku 1337. Městys Suchdol nad Odrou je se svými více než 2.500 obyvatel největší obcí svazku Region Poodří. Katastr městyse se rozkládá na 23 km2 plochy, která se svažuje z výběžků Oderských vrchů až do údolní nivy řeky Odry, přičemž výškový rozdíl činí 150 m. Část katastru leží na území Chráněné krajinné oblasti Poodří. Tam lze spatřit unikátní rostlinná společenstva a při troše pozornosti i vzácné živočišné druhy.

Dominantou městyse jsou dva kostely. Pozdně renesanční katolický kostel z roku 1605 s unikátně barokizovanou věží a oltářním obrazem od mistra J. K. Handkeho, přilehlá barokní fara z roku 1730 byla postavena podle návrhu vídeňského architekta J. L. Hildebrandta a evangelický kostel z roku 1858 postavený v arkádovém stylu podle vídeňského architekta L. Förstera. Zajímavostí je i technická památka – výpravní budova železniční stanice, postavená v roce 1891. Suchdol nad Odrou je významným železničním uzlem na hlavní trati Přerov – Bohumín. Odtud se vlaky vypravují pěti směry. 

Součástí městyse je i místní část Kletné, charakteristická členitým terénem, lesy a zejména přehradní nádrží o rozloze 1,75 ha. Okolí Kletného je předurčeno k rekreaci a příjemným procházkám, při nichž lze spatřit pozůstatky po dolování rud a kochat se na údolí Moravské brány z perspektivy téměř ptačí.

Suchdol (Suchý důl) i Kletné vznikli původně jako hornické osady v místech dolování stříbrné rudy. Po pustošivém nájezdu Tatarů v roce 1241 bylo původní slovanské obyvatelstvo vyvražděno a osady zničeny. Současný Suchdol byl založen na stejném místě německými kolonisty počátkem 14. století. Dalších 700 let byli tedy obyvatelé německy mluvící Moravané, kteří si název upravili na Zauchtel. V době reformace převážilo luterství se silným vlivem Jednoty bratrské. Připomíná se zde bratrská škola a působení J. A. Komenského. Povědomí příslušnosti k Jednotě bratrské se uchovalo i přes období protireformace. Na počátku 18. století asi 28O obyvatel emigrovalo do evangelického Saska, kde vybudovali osadu Herrnhut a obnovili zde Jednotu bratrskou. Další bratrské misijní osady pak zakládali v různých částech světa: Severní Amerika, Grónsko, Labrador, Karibská oblast, Indie, Cejlon, Jižní Afrika, Anglie, Irsko, Rusko a na mnoha jiných místech.

Obec byla značně pokroková. V roce 1798, kdy byla součástí kunínského panství zde bylo uskutečněno první očkování proti černým neštovicím v tehdejší rakousko – uherské monarchii. Na Horním a Dolním dvoře byl šlechtěn vynikající Kravařský skot. Mezi Suchdolem a Jeseníkem n.O. vedla úzkokolejná trať, která byla jednou z prvních elektrifikovaných tratí na Moravě. V roce 1900 byla pak elektrifikována celá obec. Spolu s rozvojem železniční dopravy se v Suchdole rozvíjí i čilý podnikatelský a společenský ruch. Vznikají zde první továrny a různé instituce. V roce 1917 byl Suchdol povýšen na městys.

Suchdol se stal rodištěm a působištěm řady osobností – například: první biskup obnovené Jednoty bratrské David Nitschmann (1676-1758), vlastivědný spisovatel Jindřich Schulig, malíř Wilhelm A. Vita (1846-1919), archeolog a vlastivědný badatel Stefan Weigel, hudební skladatel a dirigent profesor Josef Vincourek (1900-1976), architekt Bernard Rudofsky (1905- 1988) a dlouhá řada dalších.

Po druhé světové válce bylo v roce 1946 původní německé obyvatelstvo odsunuto a Suchdol nad Odrou znovu dosídlen českým obyvatelstvem.

Bohatým místním dějinám jsou věnována dvě muzea v centru – Muzeum městyse, před nímž stojí socha císaře Josefa II. v životní velikosti a Muzeum Moravských bratří.

Z novodobé historie nelze nepřipomenout, že k místní tradici patří každoroční jízda Československého Pony Expressu. Suchdol nad Odrou je tak znám v Evropě i v USA jako jedno z center westernového ježdění na koních v ČR.